|
|
Pomístní jména na Týnecku
Breburdová, Tereza ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Cílem této práce je shromáždit, roztřídit a analyzovat současná pomístní jména spadající do katastrů obcí Týnec nad Sázavou a Bukovany. Teoretická část práce se zabývá představením pomístních jmen z obecného pohledu, není opomenuta ani samostatná kapitola o zkoumaném území. Praktická část je založena na sběru současných pomístních jmen a jejich následném třídění. Data byla získána excerpcí katastrálních map, soupisů pomístních jmen a vlastním terénním výzkumem. Jednotlivá pomístní jména byla abecedně seřazena a popsána z hlediska lokalizace, druhu, způsobu tvoření a motivace. Pomístní jména jsou následně podrobena Šmilauerově významové klasifikaci a třídění podle druhu a způsobu tvoření. V závěru praktické části jsou pomístní jména porovnána s jejich komunikačními variantami.
|
|
|
Místní a pomístní jména v okolí města Třešť
BARTUŠKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá toponymy v okolí obce Třešť na Vysočině. Analyzována jsou oikonyma a anoikonyma. Práce volně navazuje na mou bakalářskou práci Názvy ulic v Třešti. V teoretické části je představena onomastika, toponomastika a etymologie. Praktická část bude rozdělena do dvou hlavních kapitol. Jedna kapitola se bude zabývat oikonymy, tedy názvy obcí, a jejich motivací názvu, druhá bude analyzovat anoikonyma. Cílem práce je zanalyzovat názvy obcí a nesídelních objektů v okolí města Třešť a také nalézt jejich etymologii, a to za pomoci oikonymických a anoikonymických slovníků, katastrálních map, kronik a vypravování pamětníků.
|
|
|
Způsoby, možnosti a problémy využití synchronního českého a slovenského anoikonymického materiálu v historické dialektologii
Harvalík, Milan ; Valentová, I.
Výzkum anoikonym (pomístních jmen) se v poslední době dostal do centra pozornosti toponomastiků nejen ve slovanských zemích, ale v celém světě. Tento příspěvek poukazuje na možnosti a způsoby užití synchronního anoikonymického materiálu, sebraného pro české a slovenské slovníky pomístních jmen, v historické dialektologii. Vzhledem ke specifickým funkcím vlastních jmen je zjevné, že k anoikonymům nelze aplikovat stejný přístup jako k obecným jménům. Proto je zvláštní pozornost věnována rozdílům v metodách jejich dialektologické a onomastické analýzy. Představené úvahy jsou založeny na studiu českých a slovenských vlastních jmen, autoři však doufají, že závěry formulované v tomto příspěvku lze aplikovat obecně.
|
|
|
Pomístní jména v katastrálních územích obce Bezděkov v okrese Klatovy
NOVÁ, Olga
Diplomová práce se zaměřuje na výskyt anoikonym v katastrálních územích Bezděkova u Klatov a jeho spádových obcí. Okrajově navazuje na bakalářskou práci, ve které byla analyzována oikonyma mikroregionu Úhlava, tedy i zmíněné obce. Diplomová práce rozšiřuje téma bakalářské práce o jména pomístní, anoikonyma. Vychází z dat zaznamenaných v digitálním zpracování na internetovém Geoportálu ČÚZK. Zařazení anoikonym je provedeno podle třídění Vladimíra Šmilauera, dále podle modelové analýzy pomístních jmen Jany Pleskalové, která vychází z třídění toponym Rudolfa Šrámka. Zohledněno je i formální zařazení Libuše Olivové-Nezbedové. Práce se snaží také o slovotvornou analýzu anoikonym. Jejím cílem je soupis a klasifikace pomístních jmen v katastrálních územích obce Bezděkov.
|
|
|
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.
|
|
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
|
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
|
|
Obraz anoikonymie v katastru obce Tchořovice a jeho historické proměny
HAVRDA, Michal
Diplomová práce plynule navazuje na bakalářskou práci, ve které byla analyzována vybraná anoikonyma, která se v obci užívala od nejstarších dob zhruba do počátku 19. století. Cílem diplomové práce je revize a doplnění v bakalářské práci chybějících nejstarších pomístních jmen a jejich srovnání s doklady novějšími. Sebráním jazykového materiálu a jeho formální a sémantickou analýzou se tak tato práce pokouší představit relativně úplný obraz anoikonymie dotčeného území s přihlédnutím k jeho historickému vývoji.
|
|
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
|
|
Ke slovotvorným specifikům anoikonymie Čech
Štěpán, Pavel
Příspěvek vychází z teorie parasystémového tvoření slov a shrnuje některé výsledky výzkumu slovotvorné stránky jmen neosídlených geografických objektů z území Čech. Analyzované příklady parasystémového tvoření zahranují jak sufixaci, tak kompozici. Zkoumané sufixy jsou klasifikovány do tří skupin: (1) sufixy nevyskytující se u apelativ, (2) sufixy, jejichž funkce u toponym se odlišují od jejich funkcí obvyklých u apelativ, (3) sufixy vyskytující se v apelativní sféře jazyka výhradně u expresivních výrazů. Kratší část příspěvku věnovaná kompozitům je zaměřena na jeden specifický typ složených adjektiv typický pro propriální sféru jazyka.
|
host ::
RSS.